Zde se pokusím prezentovat naše zkušenosti i s hybridní formou vzdělávání. Vzhledem k pedagogické teorii jde samozřejmě o pojmenování nepřesné. Z praktického pohledu vzdělávacího trhu je tento pojem „hybridní vzdělávání“ docela výstižný, jak se dozvíte z textu níže.
Proč hybridně?
Vyjímečná doba nutí všechny k vyjímečným činům. Doba covidová přinesla do vzdělávací praxe mnoho nového. I když v oblasti vzdělávání dospělých nabídky webinářů či různých forem e-learningu či dokonce videa již byly nabízeny řadu let. Vzhledem k významné absenci interaktivity účastníků s lektorem zákazníci přece jenom o tuto formu vzdělávání nejevili nikterak významný zájem. Na druhé straně část účastníků stále tvrdošíjně trvá na čistě prezenční formě vzdělávání. Toto se dá pochopit u akreditovaných kurzů MŠMT ČR, kde se díky NSK vyžaduje jednotný standard akreditovaného vzdělávání v celé ČR bez ohledu na dané vzdělávací organizace. Právě hybridní forma výuky plně naplňuje potřebu lektora s interakcí se studenty a umožňuje i okamžitou zpětnou vazbu v probíhající výuce.
Pro koho jsme hybridní školení realizovali?
Zde budu demonstrovat naši zkušenost s realizací přípravného kurzu k profesní zkoušce Manažer projektu o délce 8 výukových dnů po 8 x 60minutových výukových hodinách. Tato zakázka byla realizována od září 2020 do května 2021, kdy byla ukončena složením profesní zkoušky v Praze přímo v sídle zákazníka.
Jednalo se o klienta, jehož 15 zaměstnanců, kteří se kurzu účastnili, již působili v roli manažerů projektu. Někteří s několikaletou zkušeností, jiní jen krátkodobou. Zákazníkem bylo Ministerstvo místního rozvoje České republiky. Dá se říct, že se jednalo o profesionály, kteří mají jisté praktické zkušenosti a chtěli si je doplnit a získat profesní zkouškou doklad o své profesionální kompetenci. Takto se nám ozývá řada zájemců o získání profesní kvalifikace z řad municipalit (obce, magistráty, krajské úřady, MAS,…)
Jak hybridní školení konkrétně probíhalo?
Tuto zakázku jsme realizovali na základě našeho vítězství ve veřejné zakázce, kde se popisovaný způsob výuky přímo požadoval. Na tomto místě je třeba ocenit, že veřejná zakázka byla přizpůsobena aktuální epidemiologické situaci a reagovala na všechna hygienická omezení. Konkrétní realizace spočívala v tom, že celá skupina 15 účastníků školení byla rozdělena na dvě poloviny. Vždy jedna polovina se účastnila výuky prezenčně v zasedačce ministerstva a druhá polovina sledovala výuku ze svého home ofice (většinou z domova). Byli zde i jedinci, kteří patřili mezi rizikovou cílovou skupinu. Ti v termínech, kdy byli na řadě s výukou prezenční v zasedačce, se přesunuli do svých kancelářích, aby minimalizovali nebezpečí kontaktu se skupinou.
Některé výukové dny (když to dovolila situace) jsem jako lektor přednášel přímo v zasedačce ministerstva. Pokud to nebylo možné, pak jsem výuku vedl on-line z mé kanceláře v Olomouci. Bylo to docela náročné na změnu formy výuky a dá se říci, že jsme aplikovali metody vhodné od prezenční přes hybridní až po plnou tzv. synchronní on-line výuku. Toto vše kladlo nové nároky na přípravu a realizaci výuky především z strany lektora, ale i účastníků.
Domnívám se, že takto zjednodušeně nazvaná hybridní forma výuky bude komplexním řešením budoucího přístupu k výuce. Samozřejmě převážně v oblasti vzdělávání dospělých. Po překonání technických a metodických komplikací a díky podstatnému zvýšení digitálních kompetencí dospělých si troufnu odhadnout, že bude tato forma velice oblíbená.
Naše zkušenosti se nám potvrdily také u našeho studia MBA, kdy jsme v minulém roce přešli v průběhu studia také na plnou on-line výuku a opět velice brzy si studenti (manažeři) tento plný on-line formát oblíbili.
Jaká byla úspěšnost u profesních zkoušek?
Sám jsem byl velice zvědav, jaká bude úspěšnost u profesních zkoušek, když v rámci kurzo probíhala příprava novou hybridní formou. Musím konstatovat a výsledky jednoznačně dokládají, že úspěšnost vůbec neklesla. Plně se vyrovnala přípravě prezenční formou, se kterou máme v případě NSK Manažere projektu více jak 5letou zkušenost s mnoha stovkami účastníků profesních zkoušek tohoto typu. Zde bych jen upozornil, že NSK nám neumožňuje snížit obtížnost čí snížit laťku požadavků, jako některých jiných státem řízených zkoušek.
Závěr
Domnívám se, že se nám na i tomto malém vzorku podařilo ověřit vhodnost kombinované hybridní formy právě pro vzdělávání dospělých a následně také pro realizaci rekvalifikací. Stejné výsledky máme také u přípravných (rekvalifikačních) kurzů ukončených profesní zkouškou dle NSK. Jedná se např. o Lektora dalšího vzdělávání (75-001-T), Personalista/personalistka (62-007-T), Asistent/asistentka (62-008-M) … Domnívám se, že minulý rok 2020 a začátek 2021 budou historickým předělem právě ve vzdělávání dospělých. Díky uplatnění a rozšíření nových digitálních forem se nám podaří zvýšit digitální kompetence zájemců o další vzdělávání. Také i to, že se základní digitální kompetence stanou vstupní branou k dalšímu vzdělávání a rozvoji ČR do budoucna.
