Pořizování fotografií při jakékoli i méně významné činnosti je pro většinu našinců běžnou rutinou. Stejně tak, jako sdílení snímků pomocí webových služeb. Společně s rostoucí kvalitou fotoaparátů v mobilech roste i kvalita vznikajících fotografií. Je však třeba si uvědomit, že kvalitativní nároky na snímek určený pro zveřejnění jsou vyšší než na snímek sdílený se svou rodinou. Co bychom neměli opomenout zkontrolovat a jaké úpravy případně provést, než snímek zveřejníme, o tom je tento článek. Nečekejte však podrobný návod, jedná se spíš jen o přehled základních témat s několika ukázkami.
aneb Co neopomenout při přípravě fotografií ke zveřejnění
Výběr fotografií
Digitální technologie nám umožňuje pořizovat velké množství snímků, ze kterých potom vybíráme ty nejpovedenější. Neopomeneme se přitom dívat na kvalitu expozice snímku, na jeho nejsvětlejší a nejtmavší části. Zda zde jsou objekty dostatečně prokreslené. Zda zde nevznikly ve větší míře tzv. přepaly (zcela bílá místa) nebo tzv. slité stíny (zcela černá místa). Takové oblasti na fotografii jsou problém, protože žádnou úpravou na nich nelze dosáhnout zviditelnění objektů (pomíjíme zde používání profesionálních formátů RAW aj.). Musíme se s takovými nepěknými místy, buď smířit, nebo je ořezat, pokud to jde.
Ukažme si příklad. Celé nebe nad obzorem na fotografii jelení farmy tvoří přepal. Navíc na hranici mezi nebem a obzorem vznikají nevzhledné artefakty (viditelné především při přiblížení). Snímek v této horní části nelze úpravami vylepšit. Je však možné ořezem na více širokoúhlý formát se této části zbavit, což je vidět na druhé fotografii. Při ořezu byla odstraněna ještě ruka v levém spodním rohu a bylo také provedeno vyrovnání expozice (celkové zesvětlení, projasnění stínů ad.).
Ořezání a narovnání fotografie
V předchozím případě nám ořez posloužil k odstranění části snímku s přepalem. To však je jen méně časté použití nástroje pro ořez, který se řadí mezi nejdůležitější nástroje pro úpravu fotografie. Vždy zvažujme, zda výřezem snímku nedosáhneme lepší kompozice. Velmi často se tak můžeme zbavit nezajímavých okrajových částí, lépe umístit centrální objekt nebo zvolit vhodnější poměr stran.
Současně s ořezem se řeší narovnání objektů na snímku. Dost dobře není možné ponechat viditelné linie, jako je zeď stavby, vodní hladina nebo kmen vysokého stromu, nakřivo.
Příklad 1
Ukažme si typický příklad. Na snímku je fontána a za ní budova, vše našikmo. Narovnání je nutností. Nebe nad budovou je fádní, není proto vhodné, aby zabíralo celou třetinu snímku. Provedeme jeho částečný ořez, při kterém zvolíme zde lépe vyhovující širokoúhlý formát.
Příklad 2
Pomocí mobilu vznikl snímek jednoho zastavení křížové cesty. Snímek je nastojato a je v širokoúhlém formátu odpovídajícímu obrazovce mobilu. Takový snímek, ať už ho umístíme kamkoli (s výjimkou některých sociálních sítí, které jsou na mobilní snímky nastojato stavěné), bude vždy zabírat výškově nevhodně velké místo. Pokud provedeme ořez horní, a především spodní nezajímavé části, výsledkem bude fotografie přijatelnějšího formátu.
Příklad 3
Na středu snímku je zachycená srnka. Jedná se spíš o fotografii lesních kmenů se srnkou. Provedeme-li ořez tak, abychom srnku přiblížili a umístili více do tzv. zlatého řezu, snímek už působí jinak.
Expoziční korekce
Fotografie pořizované při na rozptýleném venkovním světle současným mobilem jsou exponované poměrně kvalitně. Většinou tak není třeba provádět žádné následné korekce. Méně dokonalé výsledky nastávají při nedostatečném, prudkém nebo umělém osvětlení nebo v jiných speciálních situacích. Kromě vzniku přepalů a slitých stínů zde může dojít k dalším nejrůznějších expozičním vadám. K jejich odstraňování slouží celá řada nástrojů a postupů. Kdo se jimi nechce zaobírat, jednoduše snímky s expozičními vadami nebude zveřejňovat.
S potřebnými pojmy, postupy a nástroji ve freewarových aplikacích pro expoziční korekce se můžete seznámit v DVPP kurzu Úprava a správa fotografií – bezplatné a on-line aplikace, který je dostupný případně i v on-line formě.
Metadata fotografií
Metadata jsou skryté vlastnosti digitálních souborů. U fotografií se jedná především o tzv. EXIF informace, které fotoaparát zapíše při pořízení snímku. Patří sem: model fotoaparátu, expoziční hodnoty (čas, clona, hodnota ISO), datum a čas pořízení, rozlišení fotografie, GPS souřadnice atd. Rozšiřující metadata pak mohou obsahovat mnoho dalších informací, z nichž některé mohou být vložené samotnými uživateli, jiné používaným softwarem při správě nebo úpravách snímků.
Jestliže u zveřejněné fotografie veškeré EXIF informace ponecháme, všem dáváme možnost si je přečíst. Je spousta možností, jak informace ze snímků odstranit nebo naopak doplnit. Základní variantou je použití Průzkumníku Windows, ve kterém základní vlastnosti souboru lze zobrazit, některé upravit, případně všechny nebo jen určité smazat. Dalších softwarů pro správu metadat je celá řada, některé jsou dostupné on-line, např. theXifer.net.
Doufáme, že vám těchto několik rad pomohlo. Chcete-li se o problematice dozvědět víc, přihlaste se do našeho kurzu.